Historie a vývoj
Mnoho z izraelských železničních tratí bylo postaveno ještě před založením států za osmanské a britské správy. První tratí byla železniční trať Tel Aviv-Jeruzalém, následovaná železniční tratí v Jizre'elském údolí, jež byla součástí Hidžazské železnice. První světová válka pak přinesla vytvoření několika nových železničních tratí z důvodu vojenských potřeb: části dnešní pobřežní železnice byly současně stavěny Osmany a Brity a později spojeny během britského mandátu. Jižní tratě byly rovněž postaveny válčícími státy (od severu Osmany a od Rafáhu na západě Brity).
Od poloviny 60. let 20. století začal rozvoj železničních tratí stagnovat a několik tratí (zejména v Jizre'elském údolí a východní železnice) bylo opuštěno úplně. Rozvoj železniční sítě byl obnoven v 90. letech a otevření telavivské Ajalonské železnice v roce 1993 předznamenalo novou éru v rozvoji železnic. Tratě, které jsou po roce 2000 ve výstavbě zahrnují vysokorychlostní trať do Jeruzaléma, rozšíření pobřežní železnice přímo z Tel Avivu do Ašdodu přes severní Šefelu a trať z Aškelonu do Beerševy přes Sderot, Netivot a Ofakim, stejně jako kompletní rekonstrukci trati z Lodu do Beerševy.